Nevím jak jste na tom byly vy, ale pro mě bývala Barbie nedosažitelným dětským snem. Československo, kolem roku 1980 - v "hračkárně" nic, do Tuzexu daleko a bony nikde 😉. A tak jsme "Barbie" říkaly i panenkám, které to na krabičce opravdu napsané neměly. Zato je ale opatruju do dneška:
Moje první panenka jako-Barbie:
Některé byly koupené "na trhu" - to bývaly takové "farmářské trhy", kde se daly koupit věci, co v obchodech nebyly. Tam odtud přišla moje první kloubová:
A nedávno jsem sbírku těch "dříve narozených" doplnila o pár mladších. Byly sice "hrané", ale šikovná ruka jim může vylepšit účes, doplnit šatník a udělat z nich zase malé kočky "k světu" 😀:
A třetí z party "hraných koček", která prošla módním salonem:
Mimochodem, ty tři poslední mi dorazily od Míši, z kategorie "vše za 90" (plus/mínus). Za trošku práce na údržbě se odmění pěkným pohledem do objektivu 😊!
Já své původní panenky nemám. Moc obdivuju každého, kdo si své poklady z dětství uchová :-)
OdpovědětVymazat